Vyjádření kandidátky na rektorku Univerzity Karlovy prof. Mileny Králíčkové ke článku spolku Fórum Věda žije! z 30. 9. 2021

  • Své články jsem vždy psala osobně a publikování v predátorských časopisech si nejsem vědoma.
  • Fórum Věda žije! poukázalo na zjištění, že ze 130 mých článku a příspěvků, které jsou uvedené na serveru ResearchGate, mají být celkem 4 publikovány v tzv. potenciálně predátorských časopisech; to odpovídá 3,1 % mých vědeckých výstupů vedených na serveru ResearchGate.
  • Nejedná se o původní práce (Original Article), nýbrž o články přehledové (Review).
  • Témata mých článků, které jsou na Věda žije! zmiňována, jsou, respektive byla velmi aktuální a v daných přehledových článcích jsme se s kolegou dr. Větvičkou snažili shrnout dostupné poznatky pro čtenáře. Sama považuji tvorbu review jako jednu z důležitých součástí publikační aktivity seniorního vědce. Fórum Věda žije! ve svém článku řeší věc kvality daných časopisů, nikoliv kvalitu zmíněných 4 přehledových článků. Neplatí vždy, že se ve “špatném časopise” publikuje jen špatný článek. Tato uvedená review byla psána na relevantní témata, o čemž může vypovídat i počet jejich citací u některých z nich. Například článek “Immunological aspects of endometriosis: a review” má dle WoS 58 citací.
  • Samozřejmě problém v žádném případě nebagatelizuji a s dr. Větvičkou jsem komunikovala, abychom společně rozklíčovali důvody, proč jsme naše review opublikovali v časopisech, které jsou v Beallově seznamu. Návrh výběru časopisů pro naše publikace, na kterých jsme spolupracovali, měl vždy na starosti dr. Větvička, který mi k tomu podal následující vyjádření: “Návrh výběru časopisů k publikování byl výhradně mým rozhodnutím a nikdy nebyl v žádném případě veden úmyslem neetického chování, či publikování v predátorských časopisech se záměrem získat nečestný prospěch. Ve své praxi publikuji i v začínajících časopisech a např. v případě časopisu Ann. Translant. Medicine se tento časopis postupně vypracoval k IF přes 3. Všechny časopisy využívaly tzv. „peer review“ systém. Nejinak tomu bylo i v případě, kdy tým doplnil profesor Lagana z Itálie. V naší vědecké spolupráci jsi se, Mileno, vždy chovala čestně a eticky a jsem rád, že jsme společně publikovali řadu prací, které jsou pro vědeckou komunitu v našich oborech zajímavé a přínosné (lze dokladovat např. jejich citačním ohlasem).” 
  • Jelikož se ucházím o funkci rektorky Univerzity Karlovy, o funkci, ke které chovám úctu a od které se očekává integrita a nadhled, požádala jsem dr. Větvičku, který s vydavatelstvími daných časopisů komunikoval, aby neprodleně požádal o stažení zmiňovaných 4 review, a to z preventivních důvodů. Zároveň je ze stejného důvodu odstraňuji ze seznamu svých publikací. Není však vyloučeno, že v budoucnu se může ukázat, že dané časopisy již v současné době nejsou považovány za tzv. potenciálně predátorské (v některých případech se tak již stalo, a jejich uvedení na Beallově seznamu bylo vyhodnoceno jako sporné). Děkuji nicméně  autorovi či autorům na Věda žije!, kteří jsou bohužel v anonymitě, za tato zjištění. 
  • Problém predátorských časopisů či konferencí existuje, nelze jej bagatelizovat a osvěta ve vzdělávání všech členů akademické obce je nutná – obdobně jako v jiných problematických oblastech.
  • Sama se snažím v rámci nejrůznějších projektů a výzev nejen na Univerzitě Karlově prosazovat hodnoty Academic Integrity (etická stránka práce akademického pracovníka). V této souvislosti se nám podařilo vydat příručky k problematice plagiátorství (v češtině i angličtině), uspořádat akce s mezinárodní účastí na téma akademické integrity a také jsme zavedli na univerzitě systém Turnitin, který pro všechny studenty a akademiky zajišťuje kontrolu originality závěrečných prací. Nikdy bych si sama vědomě nesnažila zvýšit vědecký výstup vědomým publikováním v časopisech, které jsou tzv. potenciálně predátorské. 

Inklinované přehledové články jsou publikovány již řadu let a kandidaturu na pozici rektorky jsem oznámila již před 5 měsíci. Zveřejnění anonymního článku na stránkách fóra Věda žije! proběhlo 30. 9. jen pár hodin před tradičním neformálním setkáním senátorů Akademického senátu Univerzity Karlovy, který posléze zasedal v pátek 1. 10. Bohužel se v této souvislosti nemohu zbavit dojmu, že se mohlo jednat o úmysl, což mě velice mrzí. 

prof. MUDr. Milena Králíčková, Ph.D.

Kandidátka na rektorku Univerzity Karlovy